Je těžké si představit, kolik lidí si v koutku tramvaje nervózně okusuje nehty, jako by tím mohli rozlousknout každý stres nebo nudu, co se jim zahnízdí v hlavě. Kousání nehtů je zlozvyk, který si často neseme z dětství – a není to jen záležitost malých, ani puberťáků. Znáte někoho, kdo nikdy v životě nekousnul do svého nehtu? Já vlastně ne. I moji kluci, Radim a Lukáš, si tím prošli, i když jsem doma vedl nekonečné bitvy o čisté ruce a pořádné nůžky. Co za tímto zvykem stojí? Je to čistě nervozita, znuděnost, nebo něco hlubšího? Fakta jsou jasná – tento zlozvyk je mnohem častější, než si většina lidí připouští, a není to jen kosmetický problém.
Kolik lidí si opravdu kouše nehty?
Když jsem hledal čísla, až mě zarazilo, jak jsou vysoká. Ve světě i v Česku platí, že až 30 % dětí a 15 % dospělých si pravidelně kouše nehty. Nejčastěji jde o děti mezi sedmým a desátým rokem, ale ani dospělí nejsou výjimkou. Americká akademie dermatologie uvádí, že onychofagie neboli kousání nehtů, je jedním z nejrozšířenějších nervových návyků. Doma jsem si všímal, že to většinou začíná nenápadně – malý stres, konec prázdnin, hodina nudné matematiky. Ale zůstane to i do dospělosti, pokud se s tím nic neudělá.
Když člověk kouše nehty jen občas, možná to ani neřeší. U některých lidí se ale tento zvyk změní v každodenní rituál. V tabulce najdete rozložení podle věkových skupin – jasně vidíte, že nejde jen o dětskou zábavu.
| Věková skupina | Podíl lidí s kousáním nehtů |
|---|---|
| Děti 7–10 let | 30–45 % |
| Dospívající 11–17 let | 40–50 % |
| Dospělí 18–35 let | 15–20 % |
| Střední věk 36–60 let | 5–10 % |
| Nad 60 let | pod 4 % |
Jakmile se začne s kousáním nehtů v dětství, šance, že to samo odezní v dospívání, je malá. Častěji to zůstane jako nenápadný automatismus. Zajímavé je, že muži i ženy jsou na tom dost podobně – drobný rozdíl mají jen dospělé ženy, které si toho častěji všímají a řeší to kosmeticky.
Proč lidi nehty koušou: Psychologie zlozvyku
Někdo říká, že kousání nehtů je jen nervozita, ale realita je trochu hlubší. Oficiálně spadá mezi tzv. opakované tělesné zlozvyky (v angličtině BFRB – body-focused repetitive behaviors). Vědci z Harvardu našli spojitost hlavně se stresem, nudou a úzkostí, ale taky s perfekcionistickými tendencemi. Kousání nehtů je prostě rychlá psychická berlička – když cítíte napětí, mozek šáhne po jednoduchém řešení. Radim i Lukáš si kousali nehty hlavně před testy nebo když seděli s tabletem a neměli co dělat s rukama. Někteří lidé to mají výrazně spojené, když jsou sami, jiní koušou před ostatními – aniž by to sami vnímali.
Často si lidé myslí, že jde o projev nedbalé hygieny nebo stejné, jako šťourání v nose. Ve skutečnosti je to neuvěřitelně ukotvený návyk, který může začít až překvapivě nenápadně. Psychologové uvádějí, že mozek si rychle spojí nepatrnou úlevu nebo zajímavý pocit při kousnutí a nastartuje pozitivní zpětnou vazbu. Čím častěji člověk kousne, tím snáz sahá po tomto návyku příště.
Když se z kousání nehtů stane závislost, je těžké z ní vyskočit ven. Rodiče se často snaží pomoct zákazem nebo domluvami, ale u dětí to málokdy zabere. Nedávná česká studie potvrzuje, že v 90 % případů děti pokračují, i když slyší neméně pětkrát denně „nech toho!“. Ověřená rada? Sledovat spouštěče, nabízet ruce k jiným aktivitám. Právě to se nám doma osvědčilo – modelína a antistresové kuličky míří na stole jasně do čela žebříčku úspěšných triků.
Kousání nehtů a zdraví: Co všechno hrozí?
Spousta lidí bere kousání nehtů jen jako kosmetický problém, přitom to má zdravotní dopady, které nejde přehlížet. Začněme u nejbližšího – ruce nejsou nikdy úplně čisté. Pod nehty se drží bakterie, plísně a další mikroorganismy. Když si kousnete, zanesete si je do úst, a tím riskujete infekce, záněty dásní, opary, někdy i častější nachlazení.
Dále může kousání způsobit poškození nehtové ploténky i okolní kůže. Zažil jsem to několikrát u kluků – bolavé otlačené konečky, zarostlé nehty, někdy až krev a drobné hnisání. Česká stomatologická komora popisuje i vliv na zuby: kousání vede k popraskání skloviny, posunům, nebo dokonce špatnému skusu. Zuby prostě nejsou stavěné na to, aby pravidelně sekaly do tvrdých keratinových nehtů.
Pokročilejší forma kousání nehtů může způsobit takzvanou onycholýzu (oddělení nehtu od lůžka), případně trvale zdeformované nehty. Rozbitá kůže okolo prstu je vstupní brána pro bakterie, což znamená vyšší riziko paronychie – nepříjemného zánětu nehtového valu. Ve výjimečných případech končí kousání i nutností chirurgického ošetření. Pokud tohle čtete a vaše prsty jsou v klidu – máte štěstí!
Ještě jedna věc – společenský dopad. Děti, které si koušou nehty, bývají častěji terčem posměchu. U dospělých nejde jen o vzhled – ošklivé kousance působí na první dojem nervózně, někdy až chaoticky. Je to detail, ale při pracovním jednání nebo vstupu do nového kolektivu může znamenat handicap.
Jak přestat kousat nehty? Osvědčené tipy, které opravdu fungují
Přestat s kousáním nehtů není sci-fi. Říkám to z vlastní zkušenosti, kdy jsem Radima i Lukáše musel vést k malým krokům a hlavně s pochopením. První zadání – najít spouštěč. Všímal jsem si, kdy kousnou: před televizí, u učení, když byli znudění. Pomohlo jim dělat si do kalendáře puntíky, kdy vydrželi celý den bez kousání. Hodnocení na konci týdne přinášelo motivaci – třeba lístek do kina nebo oblíbenou hru.
Nabízí se i různé praktické vychytávky, které dnes najdete v každé lékárně. Jedním z nich jsou speciální laky na nehty s hořkou chutí. Fungují hlavně u dětí, kdy první dotyk pusy s prstem je okamžitě nepříjemný. Jenže ani to není samospásné – zvyk je těžké překonat jen odporem.
- Najděte si náhradu – modelína, antistresové hračky, gumičky na mačkání.
- Ostříhejte si nehty vždy nakrátko, hladce – když není co chytit, kousání je těžší.
- Zapojte pravidelnou manikúru. Udělejte si z péče o ruce rutinu, hýčkejte je. U žen může motivovat barevný lak, gelové nehty.
- Sledujte spouštěče – stres, nuda, úzkost. Když máte rušný den nebo důležitou schůzku, zaměřte pozornost jinam – žvýkačka, pár minut dýchacího cvičení.
- Neodsuzujte se za selhání. Pomalý pokrok je pořád pokrok. Pokud někdo klopýtne, povzbuzujte, nehádejte.
- U dětí zapojte odměny místo zákazů. Ocenění, když několik dní vydrží bez kousnutí.
Někdy je zlozvyk tak zakotvený, že pomůže až psycholog. V Česku funguje behaviorální terapie zaměřená na kontrolu impulzů. Její úspěšnost se pohybuje kolem 80 % a často stačí několik sezení. Největší šanci mají ti, kteří začnou včas a mají podporu okolí.
Já u svých kluků osvědčil metodu, kde si dali cíl na měsíc a každý vydržený den zapisovali. Po měsíci to fakt znát – hlavně sebevědomí. A nejen u dětí. Když vám to nejde roky, začněte klidně s krátkým týdnem bez kousnutí. Postupně posouvejte laťku – každý den bez kousání je krůček k pevnějším, zdravějším a pěknějším nehtům.
