Každý druhý Čech už někdy v životě vypil probiotikum. Možná kvůli průjmu po cestě, kvůli antibiotikům nebo jen proto, že to někdo řekl, že je to „pro zdraví“. Ale kolik z těch, kdo je užívají, vlastně ví, proč to dělají? A jestli to vůbec potřebují?
Probiotika nejsou všechno jedno
Ne každý probiotikum je stejné. Když koupíte láhev s nápisem „obsahuje laktobacily“, neznamená to, že máte něco, co pomůže. Laktobacily jsou skupina bakterií, ale mezi nimi je rozdíl jako mezi kávou a čajem. Laktobacillus rhamnosus GG - ten má studie, které ukazují, že snižuje riziko průjmu u dětí o 50 %. Laktobacillus acidophilus je častější v jogurtech, ale jeho účinek na střevní mikrobiom je mnohem méně doložený. A Laktobacillus reuteri se používá u kolik u novorozenců - a to funguje, pokud je to správný kmen a správná dávka.
Nejde jen o to, že „nějaké laktobacily“ jsou dobré. Jde o to, který kmen, v jaké dávce a pro co. Většina probiotik z obchodu má jen 1-2 miliardy CFU. Pro účinek potřebujete alespoň 10 miliard - a to jen u některých kmenů. Některé přípravky obsahují i jiné bakterie, jako jsou Bifidobacterium, které jsou důležité pro dospělé. A nezapomeňte: probiotika nejsou léky. Nezabíjejí škodlivé bakterie. Zajímají se o místo, kde mohou žít a podporovat rovnováhu.
Kdo je opravdu potřebuje?
Není pravda, že všichni potřebují probiotika každý den. Pokud jste zdravý, jíte zeleninu, bobulky, kvasnice a nejíte jen sladkosti, váš střevní mikrobiom je pravděpodobně v pořádku. Probiotika nejsou vitaminem, který doplňujete, aby vám nic nechybělo. Jsou spíš jako „záchranáři“.
Největší důkazy mají pro tři skupiny lidí:
- Osoby, které braly antibiotika - probiotika snižují riziko antibiotikem vyvolaného průjmu o 40-60 %, pokud je začnete užívat hned s léky
- Lidé s iritabilním střevním syndromem (IBS) - některé kmeny, jako Lactobacillus plantarum nebo Bifidobacterium infantis, pomáhají s břišními bolestmi a nadutím
- Malé děti s opakujícími se infekcemi - studie z Univerzity v Helsinkách ukázaly, že denní dávka L. rhamnosus GG snižuje počet chřipkových infekcí o 17 %
Pro ostatní? Většina studií ukazuje, že probiotika nemají žádný významný účinek. Nezlepšují imunitu, nezrychlují hubnutí, nezlepšují kvalitu spánku. To jsou marketingové návrhy. Pravda je prostá: když nemáte problém, neřešte ho probiotiky.
Co se stane, když je užíváte příliš často?
Představte si, že do kuchyně přinesete tři druhy hub - a pak každý den přidáte další. Nakonec se jedna z nich přemnoží, zatlačí ostatní a celá kuchyně bude páchat. To je přesně to, co se může stát ve vašich střevech.
U některých lidí dlouhodobé užívání probiotik vede k bakteriálnímu přebytku v tenkém střevě (SIBO). Nejde o infekci, ale o to, že bakterie, které by měly být ve velkém střevě, se dostaly do tenkého. Výsledek? Nadutí, plynatost, bolesti - přesně ty příznaky, které probiotika měla „vyléčit“.
Nejde o to, že probiotika jsou škodlivá. Nejsou. Ale jako každá věc, která mění mikrobiom, může být škodlivá, když se jí užívá bez důvodu. V Česku se v roce 2024 prodalo přes 1,2 milionu balíčků probiotik. Většina z nich byla užívána bez lékařského doporučení. A většina lidí neví, jaký kmen mají v láhvi.
Probiotika vs. prebiotika - rozdíl, který nikdo nevysvětluje
Probiotika jsou živé bakterie. Prebiotika jsou potravina pro tyto bakterie. Nejsou živé. Jsou vláknina. Když jíte cibuli, česnek, banány, ovesné vločky nebo černé fazole, dáváte svým dobrým bakteriím jídlo. To je důležitější než jakýkoliv probiotikum.
Studie z Univerzity v Oxfordu ukázaly, že lidé, kteří jeli 30 g vlákniny denně (což je cca 1 hrst ovesných vloček + 1 banán + 1 hrst fazolí), měli výrazně stabilnější mikrobiom než ti, kteří brali probiotika, ale jeli jen bílý chléb a rýži.
Nejlepší kombinace? Prebiotika každý den + probiotikum jen v případě potřeby. Například po antibiotikách. Ne každý den. Ne jako doplněk výživy.
Co si vybrat, když to opravdu potřebujete?
Když se rozhodnete probiotikum koupit, nevezměte to, co je nejlevnější nebo nejvíc reklamované. Podívejte se na tři věci:
- Kmen - hledejte konkrétní názvy: Lactobacillus rhamnosus GG, Bifidobacterium lactis BB-12, Lactobacillus plantarum 299v
- Dávka - alespoň 10 miliard CFU na dávku (některé přípravky mají 50 miliard - to je v pořádku)
- Forma - kapsle s enterickým obalem jsou lepší než tekutiny, protože bakterie přežijí žaludeční kyselinu
Nikdy nekupujte probiotikum, které neuvádí kmeny. Pokud na obalu píše jen „obsahuje laktobacily“, je to jako kdybyste si koupili „obsahuje ovoce“ - nevíte, jestli to je jablko, banán nebo jen barvivo.
Co se stane, když přestanete užívat?
Probiotika nezůstávají v těle navždy. Když přestanete je brát, jejich počet v těle klesne do původní úrovně během několika dní až týdnů. To neznamená, že jste „ztratili“ něco, co jste měli. Znamená to, že jste jen dočasně přidali nějaké bakterie - a tělo se vrátilo zpět ke svému vlastnímu systému.
Neexistuje žádný „probiotický účinek“ po ukončení užívání. Pokud jste měli průjem kvůli antibiotikům a probiotikum vám pomohlo, tak to znamená, že jste pomohli tělu zotavit se. Když přestanete, nevrátí se průjem. Protože problém už neexistuje.
Je to jen marketing?
Ne. Probiotika nejsou podvod. Ale jejich marketing je. Všichni prodávají „probiotika pro imunitu“, „pro hubnutí“, „pro pokožku“. Žádná z těchto tvrzení nemá pevnou vědeckou podporu. Výjimkou je IBS a průjem po antibiotikách. Všechno ostatní je „zvýraznění“ výsledků z laboratorních studií na myších.
Probiotika jsou jako nástroj. Ne jako lék. Ne jako doplněk výživy. A už vůbec ne jako základní zdravotní praxe. Když jste zdraví, vaše tělo má všechno, co potřebuje. Když máte problém, zkuste nejprve změnit stravu, snížit stres, spát lépe. A až potom, pokud to nepomůže, zvažte probiotikum - s konkrétním kmenem, s vědomím, proč ho berete, a s tím, že to není věčné řešení.
Můžu užívat probiotika každý den jako doplněk výživy?
Není potřeba. Pokud jste zdraví, nejste na antibiotikách a nejíte jen zpracované potraviny, váš střevní mikrobiom je schopen se udržet sám. Každodenní užívání probiotik není prokázáno jako prospěšné - a může dokonce vést k přebytku bakterií v tenkém střevě. Místo toho se zaměřte na prebiotika: vláknina z ovesných vloček, banánů, černých fazolí a cibule.
Jsou probiotika z jogurtu stejně účinná jako tablety?
Ne. Většina jogurtů obsahuje jen několik milionů CFU - to je desetkrát méně než potřebujete pro účinek. Navíc tyto kmeny často nejsou doložené pro konkrétní účinky. Jogurt je dobrý pro výživu, ale ne jako léčivý prostředek. Pokud potřebujete probiotikum pro léčbu, vyberte kapsli s konkrétním kmenem a dávkou 10+ miliard CFU.
Můžu probiotika užívat během těhotenství?
Ano, některé kmeny jsou bezpečné a dokonce doporučené. Například Lactobacillus rhamnosus GG a Bifidobacterium lactis byly studovány u těhotných žen a ukázaly snížení rizika ekzému u dětí. Vždy ale konzultujte s lékařem - ne každý přípravek je vhodný pro těhotenství.
Proč probiotika někdy zhoršují příznaky?
Když začnete užívat probiotika, může dojít k dočasnému zhoršení - nadutí, plynatost, bolesti. To se nazývá „herxheimerova reakce“ a znamená, že vaše tělo reaguje na změnu mikrobiomu. Pokud příznaky trvají déle než týden, přestanete užívat. To může znamenat, že kmen není vhodný nebo že máte SIBO.
Kdy je nejlepší čas na užívání probiotik?
Nejlepší je brát je 30 minut před jídlem, nejlépe ráno. Žaludeční kyselina je v té době nejnižší, takže bakterie lépe přežijí. Pokud berete antibiotika, užívejte probiotikum alespoň 2 hodiny po léku - aby se nezničily. Neberete je spolu.
Probiotika nejsou zázračná pilulka. Nejsou ani škodlivá. Jsou nástrojem - a jako každý nástroj, fungují jen tehdy, když je použijete správně. Ne každý den. Ne každý člověk. A ne každý kmen. Pokud to nevíte, nechte to být. Vaše tělo už má všechno, co potřebuje.
