Bolí vás klouby, skřípe vám v koleni a nohy najednou nechtějí poslouchat tak, jako dřív? Nejste v tom sami. Artróza dokáže pořádně znepříjemnit život. Otráví ranní vstávání, cestu do obchodu, dokonce i obyčejné procházky. Jenomže – co opravdu funguje? Existuje něco, co opravdu přinese úlevu? Každý vám doporučí něco jiného, internet se hemží zaručenými triky, ale reálné výsledky? Ty už tak časté nejsou. Pojďme si říct na rovinu, co pomáhá, co je jen marketing a co vůbec nemá cenu zkoušet. Překvapí vás, že některé osvědčené rady ještě pořád platí, i když se kolem artrózy letos točí úplně nové léky i terapie.
Co je artróza a proč bolí?
Artróza je nejčastější kloubní onemocnění na světě. Jen v Česku jí trpí kolem dvou milionů lidí – a většina z nich ani neví, kdy přesně začalo být něco špatně. Zpočátku to byla jen tuhost po delším sezení nebo nenápadné praskání v koleni při drepu. Jenže časem vám klouby signalizují, že se chrupavka opotřebovává, ztrácí pružnost a začne praskat až mizet úplně. Vzniknou drobné trhlinky, kloubní štěrbina se zúží, objeví se typická bolest na začátku pohybu – tzv. startovací bolest. Nejčastěji artróza zasáhne kolena, kyčle, ale ani prsty na rukou nejsou výjimkou.
Proč bolí? Kloubní chrupavka totiž nebolí ani necítí nic – nemá nervy. Jenže když se ztenčí, kloub začne dřít kost na kost, v okolí vzniká zánět, tvoří se otoky a bolest je najednou na světě. Tělo často reaguje tím, že začne kolem kloubu tvořit výrůstky a tekutinu pro tlumení nárazů. Výsledek? Noha otéká, kloub tuhne a člověk prostě nemůže, jak by chtěl.
Největším rizikem není jen vyšší věk – fakt je, že i mladší ročníky si dneska „vydřou“ artrózu dřív, než byli zvyklí naši dědové. Genetika je jedna věc, ale velkou roli hraje také nadváha, nedostatek pohybu, někdy naopak příliš jednostranný sport. Rizikovou skupinu tvoří často ženy po padesátce, lidé, co celý život stáli, nebo nosili těžká břemena. Hodně záleží na anatomii kloubů, někdo má předpoklad k artróze už od dětství kvůli „špatným osám“ nohou. U některých to spustí poranění nebo těžká chřipka, kdy se imunita zamotá a tělo začne napadat vlastní chrupavku.
Léky a doplňky stravy aneb co od čeho čekat?
Léky, obklady, masti. Asi každý, kdo má artrózu, vyzkoušel aspoň jednu „zázračnou“ tubu na poličce v koupelně. Co ale říkají fakta? První volbou bývají léky proti bolesti – paracetamol, ibuprofen, někdy silnější léky na předpis. Ty ale pouze tlumí bolest, na samotnou artrózu nijak nepůsobí. Nezničí poškozenou chrupavku, neumí vrátit pohyb beze sténání. Při dlouhodobém užívání zatěžují žaludek a játra. Proto se doporučují jen v nejhorších fázích, a hlavně občas.
Velký boom zažívají doplňky stravy s glukosaminem, chondroitinem nebo kolagenem (typem II). Tyto látky jsou stavebními kameny chrupavky. Bohužel, vědecké studie ukazují rozporuplné výsledky. U některých pacientů se opravdu zmírní bolest, jiným nepomůžou vůbec. Často záleží na stadiu artrózy – v počáteční fázi může mít smysl brát je 3–6 měsíců a sledovat vlastní pocity. Ve čtvrtém stadiu už se složení chrupavky změnit nedá, takže tablety nemají moc šanci něco změnit.
Steroidní injekce přímo do kloubu mohou krátkodobě ulevit, ale dlouhodobě se jich lékaři bojí – při opakování hrozí zhoršení stavu kloubů, o potřebě řešit příčinu nemoci nemluvě. Novinkou posledních let jsou tzv. viskosuplementy, tedy speciální kyselina hyaluronová aplikovaná stříkačkou přímo ke kloubu. Výsledky? Asi třetina pacientů hlásí zlepšení na několik měsíců, u ostatních efekt skoro žádný.
| Možnost léčby | Úleva od bolesti | Vliv na chrupavku | Délka efektu |
|---|---|---|---|
| Léky proti bolesti | ANO | NE | Několik hodin |
| Doplňky stravy (glukosamin, chondroitin, kolagen) | Různé | Možný jen v počátku | Několik měsíců (nutno opakovat) |
| Steroidní injekce | ANO (krátkodobě) | NE | 1–4 týdny |
| Kyselina hyaluronová | ANO (u části lidí) | Mírný | 2–6 měsíců |
Narazit můžete i na různé krémy a gely z konopí, kostivalu, kaštanu. Nutno říct – většinou přináší chladivý efekt, pocit, že „něco děláte“, ne skutečnou léčbu. Pokud vám něco z toho přinese úlevu právě ten daný večer, proč ne, každé drobné zmírnění bolesti se počítá. Ale že by krém vyléčil artrózu, to opravdu ne.
Pohyb jako lék – a proč je to složitější, než to zní
Sedět celý den na gauči je cesta do pekel. Ale kdy vám v kloubech křupe a otékají, představa sportu je šílená. Realita je ale taková: pokud člověk přestane úplně hýbat kloubem, chrupavka se ničí ještě víc. Jenže žádný extrém není dobrý. Ideální je najít typ pohybu, který nebolí, kloubu neublíží, ale zároveň stimuluje tvorbu kloubní tekutiny a udržuje svaly kolem pevné.
Podle českého fyzioterapeuta Pavla Koláře je úplně nejdůležitější zpevnit hluboký stabilizační systém. To jsou svaly, které drží kyčle, kolena a záda tak, aby síla šla přesně tam, kam má. Pokud jsou tyhle svaly slabé (a u většiny lidí s artrózou opravdu jsou), kloub dostává víc zabrat. Proto je dobré začít cvičením s fyzioterapeutem, kde se naučíte aktivovat svaly pánevního dna, břicho, hýždě, stehna. Až potom se pouštět do delších procházek, chůze do schodů nebo jízdy na kole.
Co se týče sportu, s artrózou zapomeňte na běhání, squash, skákání. Vítězí nordic walking, rekreační cyklistika (klidné tempo, mírný terén), plavání (nejlíp prsa a znak, ne kraul), cvičení ve vodě, jóga nebo Pilates. Chvilkové „zazlobení“ kloubu po cvičení je normální, ale pokud bolest trvá, omezte rozmezí pohybu a pozorujte, jestli neděláte nějaký pohyb špatně.
- Zahřívejte kloub před sportem teplou sprchou nebo nahřívacím polštářkem.
- Nikdy necvičte přes ostrou bolest.
- Nechejte si zkontrolovat sportovní obuv, tvrdé dopady ničí klouby ještě víc.
- Cvičte raději méně, ale pravidelně (každý den i 10 minut se počítá).
Často slyšíte „když to bolí, nedělej to“. U artrózy to neplatí absolutně. Klíčem je najít, co váš kloub ještě zvládne, a pohyb si poskládat podle sebe. Co tělo rozchodí dnes, zvládne většinou i výrazně lépe za půl roku, pokud vytrváte. Pohyb je nejlevnější možnost, jak kloub udržet v chodu.
Přírodní možnosti, strava a domácí triky
Můžete utratit balík za doplňky, nebo zkusit to, co denně jíte. Klíč je ve stravě – příliš mnoho červeného masa, konzervantů, smažených jídel nebo cukru přímo zvyšuje riziko zánětů v těle, včetně kloubů. Velkým hitem posledních let je středomořská dieta, protože obsahuje spoustu zdravých tuků (olivový olej, ryby, ořechy), zeleniny, ovoce. Výzkumy z roku 2023 ukázaly, že ti, kdo se drželi této stravy aspoň 3 měsíce, hlásili méně bolestí a menší otoky kloubů.
Co naopak do jídelníčku přidat: omega-3 mastné kyseliny (ryby, chia semínka, vlašské ořechy), vitamín D (nejlépe spolu se sluncem), kolagen (vývary, želatina), antioxidanty (borůvky, švestky, červená paprika). Samozřejmostí je dostatek pohybu a dostatek tekutin – kloubní chrupavka je doslova jako houba a potřebuje být nasáklá, jinak se trhá.
Z domácích triků zabírá střídání chladu a tepla: ráno teplý obklad, aby se kloub rozhýbal, večer naopak led při zánětu a otoku. Osvědčilo se mazání konopným balzámem po sportu, mazání slavnou „koňskou mastí“, použití esenciálních olejů (levandule, máta, rozmarýn), a netradiční tip – obklady ze zelného listu nebo plátků syrové okurky.
Hodně lidí nedá dopustit na včelí jed – například včelí mast nebo přikládání včel samotných na bodnutí kolem kloubu (využívá i několik českých léčitelů, ale podobné metody je lepší konzultovat s lékařem, hrozí silné alergické reakce). Účinek není garantovaný, proto se držte hlavně toho, co je prověřené a bezpečné. Pokud zkoušíte cokoliv přírodního zároveň s léky na předpis, vždy raději proberte se svým doktorem.
Kdy k lékaři a co čekat od moderní medicíny
Návštěva doktora většinou přijde ve chvíli, kdy bolest kloubu už omezuje běžné denní aktivity. Praktik vás většinou pošle na rentgen, někdy na magnetickou rezonanci. Jestliže je kloub jen mírně poškozen, dostanete doporučení na fyzioterapii, někdy vám napíší krátkodobě léky na bolest nebo zkusí injekci s kyselinou hyaluronovou. Důležitá je však pravidelná kontrola a sledování stavu.
Pokud už chrupavka není – na rentgenu je mezera kostí téměř pryč – je na řadě ortoped. Dnes se v ČR ročně udělá přes 17 tisíc výměn kloubu, nejčastěji totální endoprotéza kyčle nebo kolene. Moderní umělé klouby vydrží i dvacet let a většina pacientů se vrací rychle do běžného života. Přesto se operace doporučuje až jako poslední možnost, když už nic jiného nepomáhá.
Od roku 2024 lékaři v Česku více diskutují i biologickou léčbu: využívají vlastní krev pacienta (tzv. PRP – „platelet rich plasma“), která se vstříkne do kloubu, aby nastartovala obnovu. Výsledky jsou slibné hlavně u mladších lidí a v počátcích artrózy. Probíhají i pokusy s kmenovými buňkami, ale pro běžnou praxi zatím nejsou.
Praktický tip? I když už kloub nejde zachránit tabletami ani cvičením, hledat řešení má smysl v každém věku. Moderní chirurgie je dnes jinde než před 15 lety. Naprosto běžná je miniinvazivní operace, kde vám jehličkou přehoblují kloubní štěrbinu nebo upraví výrůstek dřív, než dojde na totální výměnu.
Zkrátka – kdo dnes má artrózu, nemusí automaticky znamenat celoživotní bolestivý ústup ze života. Chce to najít odvahu, zajímat se o nové možnosti a říct si o pomoc ve správný okamžik. S dobře vybranou péčí, pravidelným pohybem a trochou trpělivosti může mít velké procento lidí s artrózou kvalitní život bez větších omezení. A když začnete ještě před prvními příznaky, je šance na zpomalení onemocnění obrovská.
