Někdy vám laktobacily nestačí, nebo je prostě nesnesete. Možná vám po nich není nejlíp, lékař vám je zakázal, nebo hledáte přirozenější cestu, jak podpořit svůj střevní mikrobiom. Možnosti existují a některé jsou překvapivě účinné. Tady je, co doopravdy potřebujete vědět, než sáhnete po první „náhradě“ z reklamy.
Co jsou laktobacily a proč je někdo hledá náhradu?
Laktobacily jsou bakterie ze skupiny probiotik, které žijí přirozeně ve střevech i v dalších částech těla. Pomáhají štěpit cukry, vytvářejí kyselé prostředí nehostinné pro škodlivé bakterie a mají dost zásadní vliv na imunitu i trávení. Jenže ne každý je snáší – některým způsobují nadýmání, průjem, mohou ovlivnit specifická onemocnění (typicky u imunodeficientních lidí, po transplantaci, nebo jiných speciálních stavech). Někdo je nemůže používat kvůli histaminové intoleranci nebo autoimunitním nemocem. Taky se ukazuje, že některým skupinám lidí jednoduše laktobacily „nefungují“ podle očekávání.
Takže když hledáte alternativu, většinou řešíte některé z těchto otázek:
- Jaká jiná probiotika mohu vyzkoušet, když nesnesu laktobacily?
- Existuje přirozený způsob, jak si vylepšit střevní mikrobiom bez suplementů?
- Které potraviny obsahují jiné „hodné“ bakterie?
- Co funguje na probiotickou podporu při antibiotikách, průjmech, nebo cestovatelských problémech?
- Jak posílit střeva, když mám alergii na kravské mléko (běžný zdroj laktobacilů)?
Dostat se ke správné odpovědi není vždy jednoduché. Každá alternativa přináší trochu jiné účinky, některé jsou vhodné jen pro krátkodobé použití, jiné fungují spíš jako životní styl než rychlá záchrana.
Alternativní probiotika: Kvasinky a další bakteriální kmeny
Když chcete nahradit laktobacily, nabízí se hlavně jiné druhy bakterií, případně kvasinky, které se v našich střevech umí dobře zabydlet a mají podpůrný efekt.
- Bifidobakterie (například Bifidobacterium longum) – Tyhle bakterie najdete v některých kvalitních jogurtech i ve speciálních probiotikách z lékárny. Jsou klíčové pro rozklad vlákniny a prevenci průjmu, pomáhají dětem i dospělým se syndromem dráždivého tračníku a často je snáší i osoby s histaminovou intolerancí lépe než laktobacily.
- Saccharomyces boulardii – Jde o kvasinku, která se běžně používá při průjmech (hlavně po antibiotikách nebo cestovatelských). Má speciální schopnost vytlačit patogeny ze střev, zároveň však není bakterií, takže není vhodná třeba pro lidi s poruchou imunity nebo mykotickou alergií. Často se doporučuje při prevenci průjmu z cestování nebo při léčbě Clostridioides difficile, potvrdilo to víc než deset randomizovaných klinických studií napříč Evropou v letech 2018–2023.
- Streptococcus thermophilus – Patří mezi mléčné bakterie, ale často nezpůsobuje ty nepříjemné reakce jako některé druhy laktobacilů. Dobře chrání střevní stěnu a podporuje hlavně děti a seniory při dlouhé antibiotické léčbě.
- Escherichia coli Nissle 1917 – Speciální kmen E.coli se používá u zánětlivých onemocnění střev a při chronických průjmech. Jeho použití je vázané spíš na lékařské předpisy a doporučení gastroenterologů, ale v některých zemích ho koupíte i volně.
Každý z těchto kmenů má trochu jiné využití. Bifidobakterie jdou spíš do role „denní podpory střev“. Saccharomyces boulardii je skvělý akutní pomocník při nebo po průjmu – na dlouhodobé užívání je ale méně vhodná. Streptococcus thermophilus najdete hlavně v kvalitních fermentovaných mléčných výrobcích, některých veganských alternativách a je trávicí trakt většinou dobře snáší. E.coli Nissle je úplně jiná liga, tam vždycky rozhoduje lékař.
Přírodní zdroje probiotik bez laktobacilů
Nechcete žádné kapsle? Spousta lidí dá přednost přirozeným potravinám. Tady je pár favoritů, které přírodně obsahují „hodné“ bakterie nebo kvasinky, často bez přítomnosti laktobacilů.
- Kombucha – Fermentovaný čaj, ve kterém žijí hlavně kvasinky a bakterie rodu Gluconacetobacter, acetobacter a sacharomycety. Je kyselá, osvěží a nedělá takové zažívací potíže jako laktobacilové mléčné výrobky. Dejte pozor na obsah cukru a vždy kupujte osvědčený produkt.
- Kvašená zelenina mimo bílé zelí – Kimchi, fermentované okurky, kvašená červená řepa… Většina těchto potravin obsahuje přirozeně kombinaci různých bakterií, hlavně rodu Leuconostoc nebo Pediococcus, a některé kvasinky. U pravého kimchi je laktobacilů minimum nebo žádné.
- Kefírové kultury bez kravského mléka – Řada rostlinných kefírů (kokosové, mandlové) používá jiné kvasinky než Lactobacillus. Často v nich najdete Saccharomyces cerevisiae nebo různé druhy Bifidobacterií.
- Tempeh či natto – Sójové výrobky vznikají fermentací za účasti Bacillus subtilis a některých kvasinek. Tyto bakterie nejsou laktobacily, ale mají pozitivní vliv na trávení a zvyšují využitelnost bílkovin. Obzvlášť vhodné pro vegany.
Potraviny, které prošly přirozenou fermentací, často obsahují desítky různých bakteriálních druhů. Poměr se liší šarži od šarže, nikdy si tak přesně neurčíte, co jíte. Komu záleží na přesném dávkování nebo užívá probiotika při léčbě, měl by vždy kombinovat přirozené potraviny se specifickými doplňky podle doporučení lékaře/nutričního terapeuta.
Kdy a jak vybrat správnou alternativu: pravidla, tipy a časté chyby
Než začnete „laktobacily“ vědomě nahrazovat, zvažte:
- Cíl použití: Chcete akutní pomoc při průjmu, dlouhodobou prevenci, nebo podporu při léčbě antibiotiky? Tady je rozhodovací pravidlo: Saccharomyces boulardii na akutní stavy, bifidobakterie při dlouhodobých zažívacích potížích a do prevence, Streptococcus thermophilus hlavně jako podpora k antibiotikům.
- Osobní snášenlivost: Kdo má alergii na kvasinky nebo některé sojové produkty, musí být opatrný – třeba kombucha nebo tempeh nejsou řešení.
- Složení a původ výrobku: Vždy kontrolujte počet živých kultur a konkrétní kmeny při probiotických doplňcích. U potravin hledejte „živé a nepasterizované“ do data spotřeby. Pozor na přebytek cukru a zbytečné konzervanty třeba u kombuchy, levných fermentovaných limonád a některých kysaných výrobků.
Vyplatí se vést si alespoň krátkodobý deník – sledujte, jak na různé alternativy reagujete. Většina lidí pozná už do deseti dnů, co jim sedí nebo ne. Při imunodeficitu, po transplantaci nebo u osob s těžkými střevními nemocemi rozhoduje pouze poradna lékaře (je tady riziko sepsy nebo nekontrolovaných infekcí).
Pozor na běžné chyby: Spousta lidí sáhne po drahém „veganském“ probiotiku, kde jsou ale nakonec také typické laktobacily (jen nejsou z mléčných kultur). Jiní si myslí, že každý fermentovaný produkt je automaticky plný dobrých bakterií – pasterizace nebo skladování v teple všechny mikroby zabije. Kdo má autoimunitu, měl by vždy začít od těch nejmírnějších forem (například s bifidobakteriemi) a přidávat postupně podle snášenlivosti.
Nejčastější dotazy a co dál: přehled scénářů podle situace
Jak rychle poznám efekt alternativních probiotik?
Kdo už někdy experimentoval s laktobacily, může čekat podobný průběh: tři až deset dní se střevní mikrobiom začíná přetvářet, někdy se objeví mírné nadýmání nebo úprava stolice. Pokud se objeví těžké příznaky nebo alergická reakce, vysaďte a poraďte se s lékařem.
Dá se nahradit účinek laktobacilů pouze stravou?
V některých případech ano. U mírnějších potíží s trávením nemusíte sahat po kapslích, stačí pravidelně jíst fermentované potraviny. Při dlouhodobé antibiotické léčbě nebo těžkých průjmech doporučují odborníci stále kombinaci speciálních doplňků a potravin.
Jak poznat kvalitní přírodní probiotika?
Sledujte čerstvost, živé kultury, minimální/žádné konzervanty, u domácích produktů dbejte na hygienu. U kupovaných se vyplatí sáhnout po výrobcích skladovaných v chladu s pečlivou kontrolou expirace.
Může mi přírodní alternativa laktobacilů uškodit?
Vzácně ano, hlavně u oslabené imunity nebo alergie na kvasinky, sóju, plísně. Vždy začínejte v malých dávkách a případné potíže řešte s lékařem.
Co když mi selžou všechny zmíněné alternativy?
Někdy je třeba jít cestou eliminační diety, zavedení prebiotik (vlákniny) a nasazení individuálně vybraných probiotických kmenů na míru, za pomocí lékaře nebo nutričního terapeuta.
- Krok 1: Zmapujte důvod, proč laktobacily nesnášíte, ideálně s odborníkem.
- Krok 2: Vyzkoušejte jednotlivé alternativy z přehledu výše v čisté formě, ideálně jednu po druhé, alespoň 7 dní.
- Krok 3: Sledujte změny v trávení, energii, případných vedlejších účincích.
- Krok 4: Pokud nevíte jak dál, poraďte se s nutričním terapeutem nebo gastroenterologem.
Chcete víc individuální přístup? Dnes už existují komerční testy na mikrobiom, které odhalí, jaké typy bakterií ve vašem střevě převažují a které vám chybí. Odborníci na základě těchto analýz lépe doporučí konkrétní kmeny bakterií a jejich zdroje.
Pamatujte – změna mikrobiomu je běh na delší trať a co pomůže jednomu, druhému nemusí. Jako vše kolem zdraví, platí, že klíčová je konzistence, pozorné sledování vlastního těla a rada zkušeného terapeuta tam, kde si nejste stoprocentně jistí.
